Archiv rubriky: Závody

MLADÝ HORAL 2023

MLADÝ HORAL 2023

Letošní šestý ročník závodu Mladý horal se stejně, jako ten první, uskutečnil v okolí obce Malá Skála nedaleko Liberce. Akce se konala celý víkend od pátku 22. září až do neděle 24. září, ale samotná soutěž probíhala v sobotu.

Všechny čtyřčlenné závodní týmy byly rozděleny do dvou kategorií – mladší (2011–2015) a starší (2010–2006). Za náš oddíl v kategorii mladších soutěžili Dan, Tobi, Zuzka a Maruška. Tým starších – Lucka, Eva, Jenda a Lada – byl ve stejném složení jako před pěti lety na prvním ročníku závodu, pouze o kategorii výš.

Na trase dlouhé 4,2 km bylo rozmístěno celkem 7 stanovišť (slaňování, lezení, zdravověda, prusíkování a uzlování, orientace, stavba stanu a lanové překážky) a dva kontrolní body. Úkolem týmů bylo zdolat soutěžní okruh v co nejkratším čase a splnit všechny disciplíny, správně a co nejrychleji.

Mladším se podařilo zvládnout celou trasu, i když byl jejich tým z velké části složen z nováčků. Nejvíc se jim povedlo lezení a orientace. Stavbu stanu nedokončili v časovém limitu, a proto obsadili až předposlední místo. I přesto jim patří velké uznání za snahu a bojovnost s jakou se do soutěže pustili.

Týmu starších se závod vydařil. Nejenže skvěle spolupracovali a splnili všechny úkoly, nejlépe zdravovědu + prusíkování s uzly, ale do cíle dorazili se spoustou zážitků a v dobré náladě. A to je podle mě to nejdůležitější, užít si závod naplno. Nakonec, z celkových sedmnácti týmů, obsadili starší členové HKG Orlová 9. místo.

Závod probíhal v krásné krajině Českého ráje, což mělo své kouzlo, stejné jako umístění stanoviště zdravovědy u hradu Frýdštejn a slaňování za branou Pantheonu. Skvělý byl i dobrovolný program pro týmy, které zrovna nezávodily – vázání jistících bambulí a orientační vycházka po okolí. Večer se konala přednáška s horolezeckou tématikou. Vyhlášení výsledků se uskutečnilo v neděli ráno a všichni účastníci, ať už skončili na jakémkoliv místě, obdrželi kromě diplomu a věcných cen také pamětní medaili.

Celkově si myslím, že se akce velmi vydařila a už se všichni moc těšíme na příští ročník😊.

Evík

MLADÝ HORAL 2022

Mladý horal 2022

V pátek v 15:30 jsme měli sraz u Penny v Rychvaldu. Proběhlo rozdělení aut a jelo se. Cca 5 hodin jsme jeli autem. Dojeli jsme na místo. Sehnaly se klíče od chatek. Všichni čekali na Jarku. Navečeřeli jsme se a šlo se spát. Ráno všichni vstali. Nasnídali jsme se. Šli jsme si sehnat batoh a věci, co si vezmeme do terénu. Poté proběhla prezentace. Okolo 10:00 vyběhla na trať mladší sestava Kiki, Dan, Zuzka a Lada. První stanoviště pro mladší bylo slaňování. To jsme zvládli perfektně. Jak jsme slanili, tak nám pán řekl, ať běžíme po asfaltu. Jenže pán myslel jen 20 metrů a odbočit do lesa. My jsme však doběhli až na hlavní silnici. Tam jsme viděli nějaké lidi. Šli jsme za nimi a oni nás navedli na správnou cestu. Máme jít vpravo do kopce. My jsme odbočili vlevo do kopce a došli jsme zpátky na slanění. Tam nám pán oznámil, že máme jít doprava. Potkali jsme paní s pánem, kteří nám řekli, že tou cestou bychom došli k nim domů. Pán se omluvil, že nás poslal špatně. Předběhly nás 2 týmy.  Konečně jsme se dostali na lezení.  Tady jsme měli chvilku pauzu. Vylezli jsme nahoru k lezení. Protože pršelo, tak jsme nemohli lozit po pískovci. Vymysleli, že se navážeme ve dvojici každý na jeden konec lana a polezeme úzkou štěrbinou do strmého kopce mezi skalami. Jedna dvojice vylezla, poté se šly navázat Lada a Zuzka. Také vylezly až nahoru. Počkali jsme, než nám smotají lano. Dále jsme měli pokračovat podél zeleného lana. Skončili jsme na křižovatce. Tady se mohlo jít rovně, doprava nebo doleva. Odbočili jsme doprava. Došli jsme zpátky na začátek zeleného lana. Správná cesta vedla rovně. Došli jsme dolů. Odevzdali jsme lano a běželi jsme dál. Doběhli jsme na zdravovědu. Tady pro nás připravili scénku, kde měl jeden pán otřes mozku s ránou na hlavě a paní, která spadla ze skály a bolely jí záda a brněla jí noha. Lada zařvala stát.  Všichni si začali nasazovat rukavice a kontrolovat nebezpečí. Lada s Danem si vzali na starost pána s ránou na hlavě. Obvázali mu hlavu a posadili ho. Kiki zavolala záchranku a šla pomoc Zuzce, která si povídala s paní. Lady se všichni ptali, co mají dělat. Zdravovědu jsme zvládli na 1*. Pak jsme pokračovali na stanoviště s buzolou a lavinovým vyhledávačem. Chvilku jsme bloudili jak s lavinovým vyhledávačem, tak s buzolkou. Jinak to bylo dobré. Běželi jsme dál postavit stan. To se nám povedlo. Na předposledním stanovišti bylo vázání uzlů a prusíkování. To jsme rychle a dobře zvládli. Na posledním stanovišti lanových překážek jsme si hráli na netopýry. Zvládli jsme to rychle a originálně. Konečně běžíme do cíle. Zuzka to vzala do cíle po kolenou, Kiki a Dan doběhli normálně a Lada vrazila do stolu, na kterém se čipovalo. Pak byla večeře. Po večeři bylo vyhodnocení a mladší skončili na 10 místě. V neděli se jelo domů. Po cestě jsme se ještě zastavili v Zoo Chleby. Moc jsme si to všechno užili.

Lada

Závody se mi moc líbily.  Nejlepší byly překážky a prusíkování. Mrzelo mě, že nebylo lezení na skále, které bylo kvůli dešti zrušeno. I když jsem byl nejmladší člen týmu, tak jsem za podpory ostatních vše zvládl a běžel jsem, co to jen šlo. Moc děkuji Kamčovi, který mě povzbuzoval do kopců a Evče, která do cíle běžela se mnou za ruku a vlastně mě tam dotáhla.

Jenda

Mladý horal byl fajn. I mě bavily překážky a zdravověda. Nepovedly se nám buzolky, kdy jsme se ztratili při hledání lístků s písmeny a přišli jsme tak o spoustu času, který nám pak chyběl. Také si Kamil zapomněl na stanovišti buzol helmu a musel se pak pro ni vracet do toho největšího kopce, co na trase byl. Nakonec jsme vybojovali 12. místo. Líbilo se mi však, že jsme i přesto doběhli s úsměvem a vše zvládli jako tým a o to přece v Horalovi jde.

Eva

MLADÝ HORAL 2021

MLADÍ HORALOVÉ

  1. 9. 2021

BABÍ LOM – KUŘIM

 

Skončily prázdniny a máme tu další ročník Mladého horala. Tentokrát celá soutěž proběhla v Babím lomu u Kuřimi.

Pořadatelé zajistili možnost přespání v tělocvičně sokolovny, tak jsme vyrazili už v pátek odpoledne, ať můžeme na místě ještě vyzkoušet některé disciplíny. Drytooling  (přesun po desce pomoci cepínu) družstvo starších celkem děsil. Pak jsme si mohli vyzkoušet slaňování i prusíkování. Večer jsme si udělali procházku po okolí a koukli na hvězdy, které se draly skrz mraky. Pak šup do spacáku, ať jsme vyspaní na sobotu. Ráno po snídani jsme si ještě prohlídli stan, který mladší družstvo každoročně potrápil a mohli jsme jít na zahájení.

Družstvo mladších ve složení Jenda Svrček, Lada Rutarová doplněné o nováčky Kristýnu Kolkovou a Šimona Hejdu startovali v 9.35h. Před startem si organizátor zkontroloval povinnou výbavu a ověřil si, jak umí pracovat s mapou. Vše proběhlo v pořádku a naši mladší se vydali na trasu. Družstvo starších ve složení Evka Svrčková, Lucka Lazarčíková, Kamil Rutar a nováček Honza Sikora startovali v 11.15h, tak měli ještě trochu času na zopakování dovedností a doladění taktiky. Před startem proběhla také jako u mladších kontrola vybavení a ověření si znalosti práce s mapou. I druhý orlovský tým mohl vyrazit na trať. Na stanovišti stavění stanu byli překvapení hlavně mladší, kterým se vše povedlo bez jediného zaváhání. U zdravovědy si pro mladší pořadatel připravil stanoviště s resuscitací, což všichni pod velením Lady zvládli. Kristýnka doplnila disciplínu tím, že v telefonu má aplikaci Záchranka, tak dostali velkou pochvalu a běželi dále. Starší čekal na tomto stanovišti úraz s otevřenou zlomeninou. Vedení se ujal Kamil. Selhala však komunikace. Jeden myslel, že druhý tam dal obvazy, které tam měly být. Dostali trestné minuty za špatné ošetření i když věděli, jak mají takový úraz ošetřit. Nejvíc obávanou disciplínou u starších byly lanové překážky doplněné drytoolingem. Kluci se hned chopili cepínů a šli na věc. Úkolem bylo projít 3 m desku s otvory pomoci cepínů (nesměli se dotknout nohama země). I přes velké snažení se to klukům nepovedlo. Dívčí část družstva mezi tím přelezla lanové překážky. Prohodili se a šly to zkusit děvčata, ale ani ony neměly tolik síly, aby tuto disciplínu zvládly. Kluci mezi tím přelezli lanové překážky, ať mají splněnou disciplínu a pokračovali dále. Hledání pomoci lavinového vyhledávače, což byla další letošní novinka, proběhlo bez zaváhaní u obou našich družstev, stejně jako lezení, slaňování, uzlíky a prusíkování.

Po doběhnutí do cíle se všichni naprosto vyčerpaní šli osprchovat a odpočinout si. Po večeři byla pro účastníky nachystána přednáška o ledolezení, ale to naši „malí“ už byli zalezlí ve spacácích a spali. Není se čemu divit, závod byl náročný. V neděli proběhlo vyhodnocení. Družstvo mladších se umístilo na 9. místě s nádherným výsledkem zvládnutí všech disciplín. Starší pak skončili čtrnáctí s nesplněnou jedinou disciplínou drytoolingem (víme na čem pracovat). Taky však zaslouží velkou pochvalu.

Po vyhlášení jsme nasedli do aut a když už jsme byli kousek od Brna, tak jsme si ještě zajeli doničit unavená těla na lezeckou stěnu Hudy v Brně, která se nám moc líbila už na jarním lezení. Teď je před námi rok usilovného tréninku a příští rok se opět těšíme na setkání s mladými horaly, tentokrát na Pálavě😊.

MS GEKON OPAVA

V neděli 4.10. ráno jsme vyrazili směr Opava, kde nás čekal závod v lezení na obtížnost Moravskoslezský gekon. Pod stěnou se nás sešlo celkem 7 závodníků. Náš nováček Šimon závodil v kategorii U10, Jenda, Lada a Kiki v U12, Bobo v U14 a Evča s Kamilem v U16. Takže jsme měli obsazeny všechny kategorie kromě juniorů. Pořadatelé pro závodníky připravili opravdu těžké cesty na kterých se všichni pořádně zapotili.

Hned od začátku se dařilo Jendovi, který do finále postoupil z druhého místa a to také obhájil ve finálové cestě. Šimon na svých prvních závodech obsadil krásné čtvrté místo a v budoucnu od něj můžeme očekávat pěkné výsledky. Kamil, který byl po semifinále třetí také sahal po medaili, ale uklouznutí ve finálovce ho posunulo až na osmé místo. Evča si po celou dobu závodu držela čtvrtou pozici. Cesty ji tentokrát moc nesedly. Bobo, Lada a Kiki bojovali s cestami statečně a kromě Lady se všichni dostali do finále. Bobo byl nakonec šestý stejně jako Kiki  a Lada skončila na děleném 9. místě.

Už teď se všichni začínají připravovat na další závod v Rýmařově.

Jarka

Mladý horal 2020 – Rabštejn

MLADÍ HORALOVÉ – od Lady Rutarové, 10 let

Přijeli jsme na Rabštejn, kde se konal horolezecký závod. Po vysvětlení pravidel závod začal. Náš tým se chystal, aby mohl vystartovat. Lada, Jenda, Zuzka a Luboš byli připraveni vyběhnout za mladší tým. Rozhodčí odstartoval a my jsme rychle vyběhli na první stanoviště.

LANOVÉ  PŘEKÁŽKY

Lanové překážky nebyly těžké. Ty jsme zvládli bez problému.

STAVĚNÍ STANU

U stavění stanu se nám vůbec nedařilo.

PRUSÍKOVÁNÍ A UZLE

Uzly jsme vázali rychle (Lada a Luboš). Prusíkování bylo trochu pomalejší, ale vůbec to nevadilo (Zuzka a Jenda).

BUZOLA

Ta nám šla rychle. Neměli jsme žádný problém.

ZDRAVOVĚDA

Ta nám docela šla. Ošetřili jsme zraněnou nohu. Nevěděli, kde jsme, ale jak jsme se podívali do mapy, tak jsme na to hned přišli.

SLAŇOVÁNÍ

Už jsme byly unavení, ale zvládli jsme to.

LEZENÍ

To nám šlo. Jenda si vybral těžkou cestu, ale nakonec ji vylezl.

Pak jsme doběhli do cíle. Najedli se a odpočinuli si. Večer bylo vyhodnocení. Byli jsme 9. Sbalili jsme se a v noci lesem šli k autu.

Starší tým – od Evy Svrčkové, 13 let

Po příjezdu na parkoviště  jsme se vydali pěšky na Rabštejn. Cestu nám usnadnila dodávka, která měla vyvážet batohy, ale protože nic nenaložila, tak naložila nás. Byli jsme sice namačkáni jako sardinky, ale aspoň jsme nemuseli jít pěšo.

Po startu nás čekalo slaňování, které jsme zvládli na 1*. Lezení jsme dali za chvilku, bo cesty byly celkem lehké a odcházeli jsme s velkou časovou rezervou. Poté jsme museli vyjít na kontrolní stanoviště, které bylo na Vinné hoře. Strategicky jsme si vybrali dle nás lepší cestu, ale opak byl pravdou. Pořádně jsme si zašli.

Zdravověda  se nám povedla úplně luxusně. Ošetřovali jsme paní, která spadla z posedu. Na uzlech jsem byla já a Gabka a uzlovaly jsme až se nám prášilo od ruk. Stejně rychle vyprusíkovali Kamil a Lucka. Málem jim zapálili lano.

Na buzolkách nám to ale moc nešlo. Dvakrát jsme se ztratili a ještě jsme nedokázali složit z písmen slovo – bylo to strašně těžké slovo – VAŘEČKA.

Stavění stanu = zázrak a katastrofa v jednom. Bo jsme na to měli 15 minut a dali jsme to za 14:59:78!

Chuť jsme si spravili na lanových překážkách. Ty nám šly skvěle a ohromili jsme porotce našim úžasným stylem překonávání překážek.

Závody se nám všem líbily a všichni jsme měli radost, že se nám poprvé podařilo splnit všechny disciplíny. Už se těšíme na příštího Mladého horala.

MLADÍ HORALOVÉ 20. -22.9.2019

PASTVINY 2019
V pátek večer jsme dorazili do střediska a nikdo z  nás nečekal, jaká může být v horách už v půli záři zima. Navíc Hanka cestou zjistila, že nemá sedák ani lezečky. Chatky sice byli vytápěné, ale topení jsme si pouštěli až po příjezdu, takže první noc jsme všichni vymrzli. Ráno, když každý sám sebe přesvědčil, že už musí vylézt z postele do té zimy a jít na snídani, jsme se začali chystat na soutěž. Po nástupu jsme si nachystali výstroj (naštěstí měla Lada i svůj starý sedák tak ten nový půjčila Hance) a mladší družstvo se pomalu začalo chystat na start, který měli v 9.55hodin. Starší startovaly hodinu po nich, tak měly ještě trochu času na relax.
Letos pořadatelé připravili disciplíny v pořadí:
Lanové překážky které začínaly sjezdem přes potok což sklidilo ohromný úspěch. Zato chůze po sleglain byl trochu problém, protože naše holky jsou poctivé a snažily se přejít překážku, tak nestihly disciplínu dokončit v časovém limitu. V pravidlech totiž bylo, že pokud na překážce 2x závodník spadne můžou ho ostatní převést, což bylo rychlejší než se trápit a snažit se sami přejít. Budiž jim ke cti, že byly poctivé a dvě opravdu přešly.
Zdravověda měla připraveného pro mladší zraněného houbaře (a že hub bylo opravdu všude kolem spousta) s naraženým loktem, odřeným předloktím a krvácejícím nosem. Starší pak v lese ošetřovaly cyklistku, která spadla, potloukla se a zlomila si nohu. Oba naše týmy si s ošetřením věděly rady bez zaváhání a dostaly velikánskou pochvalu. Jediné, co by se dalo starším vytknout, tak jedna doplňující otázka (no nemůžeme být dokonalí).

Po zdravovědě si naši mladší zašli na „procházku“ do lesa, protože se nepodívali do mapy a dali se špatnou cestou. Po cca 10min se vrátili a pokračovali již kudy měli.

Slaňování tam se to trochu zadrhlo. Bylo to na dlouhé čekání, tak si týmy odpočinuly, najedly, napily a pak čekaly a čekaly a čekaly a čekaly… Mladší slaňování zvládli až na jeden lítající kyblík bez problému. Starší slanily rychlostí blesku a pokračovalo se.
Lezení letos pořadatelé určili pravidla, že cesty byly bodově ohodnoceny a každý tým musel vylézt tolik cest, aby dosáhl daného počtu bodů. To se naším horalům povedlo.
Stavění stanu se u mladších neobešlo, zase jako loni, bez problémů. Stan si sice před startem prohlédli, ale při únavě a nervozitě udělali chyby (dali špatně tropiko, nepřichytili všechny sucháče), tak museli opravovat a to je stálo drahocenný čas, který jim chyběl, aby stihli dokončit disciplínu včas. Starší si se stanem poradily jedna báseň a mohly pokračovat.
Azimut u mladších byl tak tak. Někam se zatoulalo jedno písmenko. Druhý pokus už byl úspěšný. Našli ho a vše stihli v limitu. Starší našly, co měly bez problému.
Prusíkování a uzly malí byli už hodně unavení, tak to nešlo, tak rychle, jak by sami chtěli. Disciplínu dokončili až po limitu. V té době už byli skoro 5hodin na trati. Starší snášely únavu lépe a s prusíkováním i uzly se popraly statečně.
Na přehradě čekal na závodníky raft a kanoe. Jak se dali mladší na cestu raftem, tak to rázem věděla celá přehrada a přilehlé okolí. Udávaní rytmu ÁÁÁ HOP, ÁÁÁ HOP, ÁÁÁ HOP našim hopařům přineslo úspěch v podobě synchronizace pádlovaní. Obepluli vytyčenou trasu, zapsali čísla a začala matika. Po vylodění měli nahlásit výsledek a tím splnit disciplínu. Jak jim šlo pádlovaní jako celku perfektně, tak na výsledku se nějak neuměli shodnout, nicméně jeden s těch čtyř výsledků, který vypočítali byl správný a tak se povedlo dokončit disciplínu a dostat se tím i do cíle celého závodu.
Starší holky na kajaku pádlovaní zvládly v rekordním čase. Nicméně si opsaly špatně jedno číslo. Tak ať počítaly jak počítaly, tak tato disciplína nebyla splněna, protože k výsledku se nedostaly. Což je velká škoda.

Po příchodu do střediska si všichni odpočinuli a netrpělivě čekali na výsledky. Dočkali jsme se po večeři. Družstvo mladších se umístilo na 8. místě a starší holky obsadily 12. příčku.
Vzhledem k tomu že se moc snažili a že ošetření na zdravovědě měli všichni špičkové dostali horalové od Jarky izotermickou folii, kterou už vědí jak použít .

Dojmy účastníku hned po skončení závodu:
Starší – Evča, Lucka, Gabka a Hanka
Všechny jsme si to užily.
1.)překážky
Ziplíne nám šel velmi dobře. Sleglajna (taková ta věc, na které musíš balancovat a nesmíš spadnout) nám nešla. Ostatní překážky nám šly skvěle, ale bo jsme se snažily, tak máme špatný čas.
2.)zdravověda
Dopadlo to líp než minulý rok, až na jednu z bonusových otázek (kolik litrů krve má průměrný dospělí muž? =řekly jsme 50-60 litrů)
3.)slaňování
Po 1,5 hodinovém čekání jsme slanily cca za 10 minut.
4.) lezení
Prověřily jsme své ¨úžasné¨ matematické schopnosti, abychom si spočítaly, kolik máme získat bodů a nakonec jsme dostaly ještě 7 bodů navíc.
5.)stan
Stavba stanu nám šla oproti minulému roku výborně.
6.)orientace v terénu
Ze začátku jsme se trochu ztrácely, ale nakonec jsme úkol splnily v celkem dobrém čase.

7.) uzly a prusíkovaní
Zvládly jsme to dobře
8.)kánoe
Projely jsme to rychle, ale bo neumíme počítat, tak z toho nic nemáme ):
A pak už jsme jen doběhly do cíle ☺

Mladší (hopaři) – Bobo, Dan, Jenda a Lada
DAN
Jo dobrý. Užil jsem si to, až na to, že mi spadl kybel. Líbilo se mi první stanoviště , jak jsme jeli po lanovce. Nebavilo mě čekáni na slaňovaní a orienťák. První, co jsem lezl byla středně těžká a ta druhá byla těžká. Na stanu jsme to trochu zblbli. Prusíky byly v pohodě, ale moc dlouhé. Lodičky nám šly.
BOBO
Myslím, že si to všichni užili. Nějaké chybičky tam byly, ale myslím, že jsme to zvládli. Nezdařilo se nám slaňování, stan a prusíkování. Líbila se mi lanovka, zdravověda a raft. Všichni si z toho něco vzali.
JENDA
Bylo to hezké. Líbili se mi překážky na prvním stanovišti. Zdravověda byla docela dobrá. Bavilo mě ježdění na raftu a slaňování taky nebylo nejhorší. Trasa byla dlouhá.
LADA
Bylo to dobrý. Bavilo mě úplně všechno. Taky jsme dělali různé chyby a někdy jsme se hádali. Třeba kam máme jít nebo kdo bude vystupovat z raftu, aby si přečetl kartičku z úkolem. Zdravověda mě bavila, i když pak už jsem nevěděla na co se mám ptát. Stavění stanu nebylo až tak dobré, protože jsme tam udělali hodně chyb.

MINISOUSTŘEDĚNÍ „HORAL“

SOUSTŘEDĚNÍ HORAL
26.-27.8. 2019
Vzhledem k tomu, že se nám blíží závody MLADÍ HORALOVÉ sešli se naší závodníci na minisoustředění. Procvičili si, jak se navázat na slanění, spolupráci při stavbě stanu a ke slovu se dostaly i uzlovačky, prusíky a nesmím zapomenout na buzolu. Vše bylo sice v poněkud bojových podmínkách, ale doufám, že se akce povedla a děti se něco naučili. Speciální pochvala patří Danovi, který se za ty dva dny naučil prusík úplně na 1 (snad ho zase hned nezapomněl). V pondělí jsme zvládli projít zahradu podle azimutu a mohla začít vodní bitva. První den večer vzhledem k nepřízni počasí se nácvik slaňovaní zkoušel v chatce (o velikosti 3X3m na garnyži). Vystřídali se všichni a všem se také dřív nebo později povedlo navázat, aniž by došlo ke zřícení chatky. Na druhý den se počasí umoudřilo (až moc). Horalové se rozdělily a každý dělal něco. Jedni uzlovali, druzí vázali panenku, další trénovali práci s buzolou a na koho nezbyla uzlovačka, buzola ani lano, tak měl škrabku a škrábal si brambory na oběd. Gabča se pustila do výroby buřtguláše, se kterým ji pomohl Jeníček. Guláš byl vynikající. Než se uvařily brambory, tak jsme sfoukly ještě postavit stan a mohlo se jít baštit. Po obědě bylo takové vedro, že se nikomu nic nechtělo. Takže jsme polehávali a Evička učila Luboše a Gabču skládat Rubikovu kostku. Když později přijela Jarka a začal aspoň trošičku foukat větřík, tak jsme přehodili lano přes větev a pokračoval výcvik slanění, tentokrát už opravdu i se spuštěním, sice jenom kousek, ale i tak se někteří potrápili než přišli na to, co je špatně a proč to nejede. Další disciplína byla vyprusíkovat a pak zase slanit. Sice větev byla o něco málo výše než 2metry, ale i tak to byla věc, na nic nezapomenout a mít vše v pořádku. Všichni to zvládli a postupně odjížděli domů.

Hanka

 

MSG OPAVA 11.5.2019

V sobotu 11.5.2019 proběhlo v Opavě druhé kolo již 6.ročníku Moravskoslezského Gekona. Celkem se zúčastnilo 35 dětí ze 6 lezeckých oddílů a klubů v kraji. Všichni závodníci byli ve skvělé formě, takže celý závod běžel jako po másle a již před polednem se mohli vyhlašovat výsledky. Naše pětka v již standartním složení: Evča, Lucka, Dan, Lada a Jenda si odvezla tři druhá místa ( Evča, Lada a Jenda), jedno sedmé místo (Dan) a osmé místo (Lucka). Všem patří velká gratulace a už teď se těšíme na finále, které proběhne 8.6.2019 v Ostravě. A tady se už budou rozdávat placky, tak všem našim závodníkům držím palce, ať některou získají.

Jarka