Archiv autora: jarka

MLADÍ HORALOVÉ 20. -22.9.2019

PASTVINY 2019
V pátek večer jsme dorazili do střediska a nikdo z  nás nečekal, jaká může být v horách už v půli záři zima. Navíc Hanka cestou zjistila, že nemá sedák ani lezečky. Chatky sice byli vytápěné, ale topení jsme si pouštěli až po příjezdu, takže první noc jsme všichni vymrzli. Ráno, když každý sám sebe přesvědčil, že už musí vylézt z postele do té zimy a jít na snídani, jsme se začali chystat na soutěž. Po nástupu jsme si nachystali výstroj (naštěstí měla Lada i svůj starý sedák tak ten nový půjčila Hance) a mladší družstvo se pomalu začalo chystat na start, který měli v 9.55hodin. Starší startovaly hodinu po nich, tak měly ještě trochu času na relax.
Letos pořadatelé připravili disciplíny v pořadí:
Lanové překážky které začínaly sjezdem přes potok což sklidilo ohromný úspěch. Zato chůze po sleglain byl trochu problém, protože naše holky jsou poctivé a snažily se přejít překážku, tak nestihly disciplínu dokončit v časovém limitu. V pravidlech totiž bylo, že pokud na překážce 2x závodník spadne můžou ho ostatní převést, což bylo rychlejší než se trápit a snažit se sami přejít. Budiž jim ke cti, že byly poctivé a dvě opravdu přešly.
Zdravověda měla připraveného pro mladší zraněného houbaře (a že hub bylo opravdu všude kolem spousta) s naraženým loktem, odřeným předloktím a krvácejícím nosem. Starší pak v lese ošetřovaly cyklistku, která spadla, potloukla se a zlomila si nohu. Oba naše týmy si s ošetřením věděly rady bez zaváhání a dostaly velikánskou pochvalu. Jediné, co by se dalo starším vytknout, tak jedna doplňující otázka (no nemůžeme být dokonalí).

Po zdravovědě si naši mladší zašli na „procházku“ do lesa, protože se nepodívali do mapy a dali se špatnou cestou. Po cca 10min se vrátili a pokračovali již kudy měli.

Slaňování tam se to trochu zadrhlo. Bylo to na dlouhé čekání, tak si týmy odpočinuly, najedly, napily a pak čekaly a čekaly a čekaly a čekaly… Mladší slaňování zvládli až na jeden lítající kyblík bez problému. Starší slanily rychlostí blesku a pokračovalo se.
Lezení letos pořadatelé určili pravidla, že cesty byly bodově ohodnoceny a každý tým musel vylézt tolik cest, aby dosáhl daného počtu bodů. To se naším horalům povedlo.
Stavění stanu se u mladších neobešlo, zase jako loni, bez problémů. Stan si sice před startem prohlédli, ale při únavě a nervozitě udělali chyby (dali špatně tropiko, nepřichytili všechny sucháče), tak museli opravovat a to je stálo drahocenný čas, který jim chyběl, aby stihli dokončit disciplínu včas. Starší si se stanem poradily jedna báseň a mohly pokračovat.
Azimut u mladších byl tak tak. Někam se zatoulalo jedno písmenko. Druhý pokus už byl úspěšný. Našli ho a vše stihli v limitu. Starší našly, co měly bez problému.
Prusíkování a uzly malí byli už hodně unavení, tak to nešlo, tak rychle, jak by sami chtěli. Disciplínu dokončili až po limitu. V té době už byli skoro 5hodin na trati. Starší snášely únavu lépe a s prusíkováním i uzly se popraly statečně.
Na přehradě čekal na závodníky raft a kanoe. Jak se dali mladší na cestu raftem, tak to rázem věděla celá přehrada a přilehlé okolí. Udávaní rytmu ÁÁÁ HOP, ÁÁÁ HOP, ÁÁÁ HOP našim hopařům přineslo úspěch v podobě synchronizace pádlovaní. Obepluli vytyčenou trasu, zapsali čísla a začala matika. Po vylodění měli nahlásit výsledek a tím splnit disciplínu. Jak jim šlo pádlovaní jako celku perfektně, tak na výsledku se nějak neuměli shodnout, nicméně jeden s těch čtyř výsledků, který vypočítali byl správný a tak se povedlo dokončit disciplínu a dostat se tím i do cíle celého závodu.
Starší holky na kajaku pádlovaní zvládly v rekordním čase. Nicméně si opsaly špatně jedno číslo. Tak ať počítaly jak počítaly, tak tato disciplína nebyla splněna, protože k výsledku se nedostaly. Což je velká škoda.

Po příchodu do střediska si všichni odpočinuli a netrpělivě čekali na výsledky. Dočkali jsme se po večeři. Družstvo mladších se umístilo na 8. místě a starší holky obsadily 12. příčku.
Vzhledem k tomu že se moc snažili a že ošetření na zdravovědě měli všichni špičkové dostali horalové od Jarky izotermickou folii, kterou už vědí jak použít .

Dojmy účastníku hned po skončení závodu:
Starší – Evča, Lucka, Gabka a Hanka
Všechny jsme si to užily.
1.)překážky
Ziplíne nám šel velmi dobře. Sleglajna (taková ta věc, na které musíš balancovat a nesmíš spadnout) nám nešla. Ostatní překážky nám šly skvěle, ale bo jsme se snažily, tak máme špatný čas.
2.)zdravověda
Dopadlo to líp než minulý rok, až na jednu z bonusových otázek (kolik litrů krve má průměrný dospělí muž? =řekly jsme 50-60 litrů)
3.)slaňování
Po 1,5 hodinovém čekání jsme slanily cca za 10 minut.
4.) lezení
Prověřily jsme své ¨úžasné¨ matematické schopnosti, abychom si spočítaly, kolik máme získat bodů a nakonec jsme dostaly ještě 7 bodů navíc.
5.)stan
Stavba stanu nám šla oproti minulému roku výborně.
6.)orientace v terénu
Ze začátku jsme se trochu ztrácely, ale nakonec jsme úkol splnily v celkem dobrém čase.

7.) uzly a prusíkovaní
Zvládly jsme to dobře
8.)kánoe
Projely jsme to rychle, ale bo neumíme počítat, tak z toho nic nemáme ):
A pak už jsme jen doběhly do cíle ☺

Mladší (hopaři) – Bobo, Dan, Jenda a Lada
DAN
Jo dobrý. Užil jsem si to, až na to, že mi spadl kybel. Líbilo se mi první stanoviště , jak jsme jeli po lanovce. Nebavilo mě čekáni na slaňovaní a orienťák. První, co jsem lezl byla středně těžká a ta druhá byla těžká. Na stanu jsme to trochu zblbli. Prusíky byly v pohodě, ale moc dlouhé. Lodičky nám šly.
BOBO
Myslím, že si to všichni užili. Nějaké chybičky tam byly, ale myslím, že jsme to zvládli. Nezdařilo se nám slaňování, stan a prusíkování. Líbila se mi lanovka, zdravověda a raft. Všichni si z toho něco vzali.
JENDA
Bylo to hezké. Líbili se mi překážky na prvním stanovišti. Zdravověda byla docela dobrá. Bavilo mě ježdění na raftu a slaňování taky nebylo nejhorší. Trasa byla dlouhá.
LADA
Bylo to dobrý. Bavilo mě úplně všechno. Taky jsme dělali různé chyby a někdy jsme se hádali. Třeba kam máme jít nebo kdo bude vystupovat z raftu, aby si přečetl kartičku z úkolem. Zdravověda mě bavila, i když pak už jsem nevěděla na co se mám ptát. Stavění stanu nebylo až tak dobré, protože jsme tam udělali hodně chyb.

HORALOVÉ NA VODĚ

Horalové na vodě
Ve čtvrtek nám opět nebyl dopřán trénink na stěně (natíráni podlahy). Mladí horalové však nezaháleli a sešli se tentokrát v Karviné u řeky Olše. Domluvili jsme se s tamními skauty, že nám ukáži, jak si poradit s kánoi a raftem. Po příchodu si nás oblíkli do záchranných vest, abychom se neutopili, rozdělili jsme si pádla a hurá k vodě. Nezbytné instrukce, jak se do lodě nasedá, jak se v ní sedí a jak se ovládá. A teď se mohla pramička i kánoe dát na vodu a zkoušet, jak to funguje a jestli vedoucí nekecal. A fakt nekecal. Vše fungovalo. Holky Evka vpředu jako háček a Lucka coby kormidelník nabraly směr a nikdo by nepoznal, že v tom ještě neseděly. Gabča k sobě do kánoe dostala švarného hocha a ten ji krásně vysvětlil vše, co potřebovala . Pak už se projížděli po řece jako profíci. Tým mladších se nalodil na pramici a pod vedením statného kapitána začal výcvik. Nicméně, jen co se dostali kousek od břehu skácel se Bobo do lodi (na břehu jsme si všichni mysleli, že dostal křeč do nohy) po zjištění, co se děje se přišlo na to, že pod Lubošem nevydržela lavička a spadla. Rychlostí blesku se opravila a mohlo se pokračovat v plavbě. Poté, co zkušený vedoucí vodáků přišel na to, že je problém, aby všichni čtyři členové posádky pádlovali stejně zavedl povel ÁÁÁ HOP, ÁÁÁ HOP, ÁÁÁ HOP. Vše se rázem změnilo a začalo fungovat. Není nad zkušenosti. Po hodině se na břeh dostali už „zkušení“ vodáci. Vytáhli lodě z vody a pomohli je očistit a donést do loděnice. Snad nám tento nácvik také pomůže k dobrým výsledkům, jak holek na kajaku tak HOPařům na raftu. Děkujeme vodním skautům z Karviné za školení a ukázku, jak to chodí na vodě. Rádi jim ukážeme zase my něco z lezení. Těšíme se na vás v Orlové pod stěnou.

Hanka

ZDRAVOVĚDA U HASIČŮ „HORAL“

SKVĚLÁ UKÁZKA ZDRAVOVĚDY U SKVĚLÝCH HASIČŮ

Ve čtvrtek 5.9.2019 se opět sešli naši horalové. Tentokrát, aby se zdokonalili ve zdravovědě. Ujali se nás drážní hasiči v Ostravě Přívoze. Ukázali nám polohovaní raněných a balení do termofólie. U stabilizované polohy, kterou děti trénovali na jaře, bylo vidět, že jí nedělají poprvé, i tak dostali další užitečné rady. Rozdělení funkcí jednotlivých členů družstva bylo taky ku prospěchu. Hned se pracovalo lépe. Všichni si mohli osahat zdravotnický materiál a taky si vyzkoušet, jak se používá. Nakonec si zkusili různé způsoby transportu raněných. Není prostě nad profíky, kteří vědí o čem mluví, a navíc to umí podat ostatním. Zúčastnění dospěláci se taky přiučili mnoha věcem, které se při nehodě můžou hodit.

Moc děkujeme hasičům za školení i za to, že jsou ochotní nám kdykoli pomoct.

Hanka

MINISOUSTŘEDĚNÍ „HORAL“

SOUSTŘEDĚNÍ HORAL
26.-27.8. 2019
Vzhledem k tomu, že se nám blíží závody MLADÍ HORALOVÉ sešli se naší závodníci na minisoustředění. Procvičili si, jak se navázat na slanění, spolupráci při stavbě stanu a ke slovu se dostaly i uzlovačky, prusíky a nesmím zapomenout na buzolu. Vše bylo sice v poněkud bojových podmínkách, ale doufám, že se akce povedla a děti se něco naučili. Speciální pochvala patří Danovi, který se za ty dva dny naučil prusík úplně na 1 (snad ho zase hned nezapomněl). V pondělí jsme zvládli projít zahradu podle azimutu a mohla začít vodní bitva. První den večer vzhledem k nepřízni počasí se nácvik slaňovaní zkoušel v chatce (o velikosti 3X3m na garnyži). Vystřídali se všichni a všem se také dřív nebo později povedlo navázat, aniž by došlo ke zřícení chatky. Na druhý den se počasí umoudřilo (až moc). Horalové se rozdělily a každý dělal něco. Jedni uzlovali, druzí vázali panenku, další trénovali práci s buzolou a na koho nezbyla uzlovačka, buzola ani lano, tak měl škrabku a škrábal si brambory na oběd. Gabča se pustila do výroby buřtguláše, se kterým ji pomohl Jeníček. Guláš byl vynikající. Než se uvařily brambory, tak jsme sfoukly ještě postavit stan a mohlo se jít baštit. Po obědě bylo takové vedro, že se nikomu nic nechtělo. Takže jsme polehávali a Evička učila Luboše a Gabču skládat Rubikovu kostku. Když později přijela Jarka a začal aspoň trošičku foukat větřík, tak jsme přehodili lano přes větev a pokračoval výcvik slanění, tentokrát už opravdu i se spuštěním, sice jenom kousek, ale i tak se někteří potrápili než přišli na to, co je špatně a proč to nejede. Další disciplína byla vyprusíkovat a pak zase slanit. Sice větev byla o něco málo výše než 2metry, ale i tak to byla věc, na nic nezapomenout a mít vše v pořádku. Všichni to zvládli a postupně odjížděli domů.

Hanka