Český pohár mládeže Smíchoff 2016
V Pátek na vlak rovnou ze školy, v sobotu závody neděle pořádně potrénovat na velké stěně. To byl náš plán na víkend 9.-10. dubna. V sobotu ráno po dobrém spánku a troše nezbytného skoroturistického bloudění po Praze dorážíme na stěnu. Fronta u registrace, závodní trička, čísla a jdem se důkladně zahřát, rozcvičit, rozlézt. Na předlézání cest v podání stavěčů bylo paráda jen koukat;) Dvě kvalifikační cesty pro každou kategorii. Zajímavé byly věkové kategorie, i „legendy“, pořád bylo na co se dívat. Cesty byly v kolmici, v mírném převisu, něco pro dospěláky i ve stropu. Nejlepší lezci ČR, byl tam i Adam Ondra, televize, krásná atmosféra! Já při první zkušenosti s takhle „velkým“ závodem jsem zůstala těsně pod čarou postupujících do finále. Eliška postoupila dvěma topy obou kvalifikací z prvního místa, které ve finálové cestě jasně potvrdila. Tenhle závod byl současně i nominační pro reprezentaci ČR, takže máme jistou reprezentantku! Ve volnu po odlezení kvalifikací jsme se byli lehce sportovně protáhnout na kopečky nad Smíchovem, trošku oddechnout od prachu v hale, no a taky jsme ochutnali hamburgery, kterými je smíchoffská stěna už téměř proslavená.
A finále, to bylo něco! Poslední půlhodinu před začátkem se na stěnu scházeli lidi, řekla bych, že nakonec byla hala úplně plná fandících diváků, kteří jistě přišli podívat na první a asi nejlépe obsazený závod sezony. Atmosféra čím dál nabitější, posledních šest dospěláků lezlo na střídačku chlapi/holky, aby se mohlo fandit každému zvlášť. Současně s těmi nejlepšími lezla i Eliška, jak jsem už psala, dolezla nejvýše a výsledkem bylo první místo! Finále těsně poté vrcholilo soubojem Adama Ondry a Jakuba Konečného, postupovali se dvěma topy z prvního místa a pokud hala Adamovi ve finále fandila, tak při následném Kubově pokusu ohlušující řev při každém jeho kroku, všichni čekali těsný souboj – a taky že ano, Kuba skončil dva chyty pod Adamem, jen pár kroků od topu! Po ukončení finále a vyhlášení výsledků proběhlo ještě vyhlášení Výstupů roku, i tam Ela bodovala jako Talent roku;)
Druhý den po přespání přímo na stěně jsme trénovali, pokusovali těžké závodní cesty, zkoušeli kroky, unavení pak pobalili a přes půl Prahy zas na vlak. Pěkné závody, dost zajímavě a dost těžké cesty, parádní atmosféra!
Dája
