Tendon U14, Vyškov

Tendon U14, Vyškov – FINÁLE

V sobotu 29.listopadu se konalo poslední, finálové kolo Tendon cupu ve Vyškově. Z našeho oddílu závodili: Markétka a Mariánka Janošovy, Dája Žalská, Eliška a Adam Adamovští.

Lezli jsme 4 cesty na obtížnost, které byly dost těžké. Ale my jsme bojovali a umístili jsme se takto:

Mariánka (U10) – 4. místo, celkově 9. místo
Markétka (U12) – 3.místo, celkově 2. místo
Dája (U14) – 4.místo, celkově 10. místo
Eliška (U14) – 1.místo, celkově 1. místo
Adam (U10) – 1.místo, celkově 1. místo

Závody trvaly dlouho, ale nenudili jsme se. Skvěle jsme se bavili.

Adam Adamovský

Tendon U14, Trutnov

V sobotu 15.11.2014 se konal předposlední závod série Tendon U14 v Trutnově.

Jediné zastoupení jsme měli v kategorii dívek do 12 let. Markéta Janošová se v kvalifikačních cestách neustále zlepšovala a do finále postoupila ze čtvrté pozice. To svědčí o vyrovnanosti a vysoké kvalitě soupeřek. Finálová cesta nabídla nevídané drama. Cestu totiž netopnul ani nikdo z kluků. Markétka dolezla až pod strop a nepodařilo se jí doskočit na chyt schovaný za hranou.

výsledky kategorie dívky do 12 let:
1. místo: Markéta Janošová. HK Gymnázia Orlová / TJ Baník Karviná, Saltic, Singing Rock, Salewa

výsledky: dívky, chlapci
průběžné pořadí Tendon U14: dívky, chlapci

Marcel Janoš

Abadžirka Boulder Cup

Abadžirka Boulder Cup, 8.11.2014

Těm, kterým zůstalo trochu energie a sil po rychlostních závodech v Orlové, se ještě vydali na Boulder do Třince. Závod byl dobře připraven a na závodníky čekalo 13 cest různé náročnosti. A jak to všechno dopadlo? V kategorii dívek do 9 let se na 4. místě umístila Mariánka Janošová. V kategorii dívek 10-13 let vybojovala 1. místo Markéta Janošová a nakonec v kategorii chlapci 10-13 let obsadil 6. místo Lukáš Pražma. Všem oceněným blahopřejeme.

foto: Pavel Vrána

Petr Pražma

Orlovský Orel 2014

Orlovský OREL 2014

Sobota, 8. listopadu ráno, počasí přeje – prší, no a na stěnu Horolezeckého klubu Gymnázia Orlová se začínají sjíždět první malí závodníci. Aby neměli „místní“ výhodu, byly závodní cesty definitivně upraveny až v průběhu pátečního dne. A jaké cesty! V Orlové vždy stavíme dvě paralelní bezprostředně vedle sebe, ať do závodění vstupuje i motivace „chci být nahoře dřív než ten vedle!“. Levá cesta tradičně z největších chytů (madlovice), pravá je letos poprvé postavena ze standardních chytů, které se používají na opravdu „velkých“ závodech v lezení na rychlost. Kdo třeba nevíte – aby to pro závodníky nebylo tak snadné – rychlost se neleze na kolmé vertikále, ale v mírně (5°) odkloněném profilu, tedy vlastně „převis“.

Mimochodem, o soutěžním rychlostním lezení je letos u nás celkem dost slyšet, zejména díky světovým úspěchům nejlepších českých lezců, Libora Hrozy a juniora Honzy Kříže.

Zpět do Orlové: Čtyři věkové kategorie, v každé kluci a holky zvlášť, no, však dnešek má teprve ukázat, že i malí mohou být daleko rychlejší než ti velcí…;)

Jako obvykle, leze se paralelně, každý každou cestu jednou, v pořadí v základní skupině rozhoduje součet těchto dvou časů – není tedy až tak důležité být nahoře dřív než ten ve vedlejší cestě. Je ale vidět, že děti bojují jako lvi, povzbuzují se navzájem, atmosféra hlučná, vyhecovaná, parádní.

Kořením dnešního závodu je mimo jiné mimosoutěžní účast našeho nejlepšího oddílového rychlostního lezce, specialisty na tuto disciplínu, Adama Smigy, který závodní cesty vybíhá téměř dvakrát rychleji než nejlepší ze závodníků. Impozantní, občas máme pocit, že je něco s časomírou… Cože, 9 vertikálních metrů za 3,80 vteřiny!? Ale je to tak. Je prostě dobrej, tenhle hoch.

Když už jsme u časomíry: Je komplet fungl nová, postavená na zakázku, na míru potřebám, dle mezinárodních pravidel pro rychlostní lezení, dokáže mimo dosažených časů také hlídat a okamžitě akusticky i opticky signalizovat ulité starty (podobně jako v atletice), měřit reakční časy, vše na setiny vteřin, no zkrátka je dokonalá. A hlavně – funguje bezvadně! Velmi dobrá práce všech, kteří u jejího zrodu stáli (díky, Marceli, Romane a spol.!).

Ve volných chvílích během závodu, mají děti k dispozici nejen celou tréninkovou stěnu, ale také tělocvičnu, dávají si basket, badminton, fotbálek, volejbal, nebo jen tak běhají, makají na žebřinách, někteří dokonce i trošku lezou;)

Po odlezení základních skupin je to už opravdu boj „muže proti muži“, tedy souboje kdo s koho – kdo postoupí do finále, ve kterém už půjde rovnou o zlato a kdo bude lézt o bronz. Následují malá finále a finále. Napětí, bojovnost, opět hecování, fandění, žádné slzy, jen úsměvy. A že bylo na co koukat, ti nejrychlejší opravdu stěnu doslova „vybíhali“ tak, že jističi měli plné ruce i nohy práce.

Stupně vítězů, diplomy a nádherné medaile (díky, Tome!), šťastné a spokojené děti se lehce po poledni rozcházejí zpět domů, a ti, kteří ještě nemají dost, mohou v závodním dni pokračovat na třinecké bouldrovce.

Zlatí hoši a dívky:

Terezka Vlachová, Emma Deusserová, Eliška Adamovská, Vanda Štůsková

Adam Adamovský, Čeněk Babača, Kamil Škop, Martin Chytil

Výborný závod, pro děti příjemná pohodová akce, za rok zase – Orlovský Orel 2015!

Poděkování sponzorům Nadace ČEZ, Město Orlová, Hudy sport Ostrava.

Výsledky ke stažení:

Orlovský Orel 2014 dívky
Orlovský Orel 2014 kluci

fotogalerie

Ondra Žalský

MPM, Brno 2014

Moravský pohár mládeže 2014

Jak ten rok letí, v lednu začal první ročník moravského poháru mládeže v lezení na umělé stěně v obtížnosti. Začínali jsme v lednu v Příboře, pak pokračovali  na nové stěně v Olomouci, pokračovali na venkovní stěně v Ostravě Vítkovicích a vyvrcholení bylo opět na nové stěně v Brně. Rozepisovat se o jednotlivých závodech je už teď zbytečné. Za horolezecký klub Gymnázia Orlová se celého poháru zúčastnilo osm dívek a čtyři kluci. A tak 1. 11. 2014 se do Brna vydala skupina devíti závodníků na poslední závod. Jak to dopadlo za celý pohár? Začneme od nejmenších v kategorii dívky 2006 a mladší se na 2. místě umístnila Mariana Janošová a 12. místě Veronika Žalská. V kategorii dívky 2004 – 2005 se na 1. místě se umístnila Markéta  Janošová a 8. místě Tereza Vlachová. V kategorii dívky 2002 – 2003 se na 2. místě umístnila Daniela Žalská a 11. místě Kristýna Ticháčková. V kategorii dívky 2000 – 2001 se  na 3. místě  Anna Burgetová. V kategorii dívky 1998 – 1999 se  na 3. místě  Hana Kroupová. A teď jsou na řadě chlapci v kategorii chlapci 2004 – 2005 se  na 1. místě  umístnil s velkým náskokem Adam Adamovský, v kategorii chlapci 2002 – 2003 se  na 4. místě umístnil Marek Gincel a na 21. místě Lukáš Pražma a  kategorii chlapci 1998 – 1999 se  na 6. místě  se umístnil Vojtěch Niedermertl.

fotogalerie

Karel Návrat

19.10.2014 Klasztor Koszalin 9-

19.10.2014 první 9- UIAA

Volné pokračování knihy Polská Jura, článku „11.10.2014, Apteka “. Podzim je nádherné období. Jednu říjnovou sobotu kolem skal padalo žluté a červené listí. Maki si takticky oblékla zelený dres, ten přece nemůže opadávat! S dobrou náladou se hned vrhla do cesty, na kterou se celý týden těšila. A co myslíte? Ano, poslala cestu Klasztor Koszalin hodnocenou VI.4 (9-) stylem PP. My ostatní jsme se bavili na Ścianka aptekarzy VI (6), Warinat T V.1 (7-), Samotność Solisty (Gencjana) VI+ (6+) a UKAz carski VI.3 (8) a užívali jsme si do sytosti.

20.10.2014 další úrověň?

Máme formu, co s tym zrobime? Přijali jsme pozvání kamarádky Martynky do oblasti Dolina Bolechowicka. Cesta Chiński maharadža VI.5 (9+) z roku 1985 je oblíbeným cílem malých polských lezců. Vstávali jsme brzy, ale Martynka byla v cestě dříve. Rozlezli jsme se tedy na protějších skalách. Sluníčko hřálo a my se rozlezli na cestách Rysa Wallischa V- (5-), Filar Wallischa VI.1 (7-), Krwawa pieść V (5) a Ryski nad tablica VI+ (6+).  Chiński maharadža je cesta orientovaná na SVV a brzy se dostala do stínu. Maki s Martynkou střídavě pokusovaly a vymýšlely kroky. I v péřovce a čepici byla při jištění zima. Domů jsme odjížděli s pocitem dobře odvedené práce a natěšeni na jarní lezení. To jsme ještě nevěděli, jaké překvapení přinese další víkend.

Orlovský Orel

V sobotu 8.11.2014, při závodech mládeže v lezení na rychlost Orlovský Orel, jsme otestovali novou časomíru. Časomíra byla navržena s ohledem na pravidla lezení na rychlost. Mezi přednosti patří akustický a světelný startovní signál, identifikace ulitého startu a další zajímavé vlastnosti.

Napište, jak jste byli spokojeni se závodem. Jakékoli ohlasy budou pro nás inspirací.

11.10.2014, Apteka

11.10.2014 nás zachránila „lékárna“.

Konečně přišel podzimní víkend s výhledem na stabilní počasí. Kolegové z Varšavy jedou na jih a my jedeme naproti. Skála s poctivě vybranou cestou se však začala potit. Museli jsme vymyslet náhradní plán. Volba padla na jižní stěnu Apteka (průvodce JURA 2, Skaly Podlesickie). Maki a Kostek nelenili, vybrali si z nabídky nejtěžších cest. Vzájemně si radili a vymýšleli, kudy to pustí. Spolupráce přinesla ovoce, cesty se podařilo nakrokovat, ale na ostrý pokus už nezbyly síly. Doprovod se také nechal vyprovokovat k velkým výkonům a zkusil pár cest obtížnosti VI.1 až VI.3. Nejvíce překvapila Mariánka, v poslední době oplývá chutí do lezení a sledujeme neskutečné pokroky. Neděle měla patřit zopakování kroků a finálním přelezům. Vybrané cesty však odolaly a na „lékárnu“ se rádi vrátíme posbírat pytle.

Podzimní Osp, 24.-28.10.2014

Tyto podzimní prázdniny si budeme pamatovat, vůbec  poprvé jsme měly možnost podívat se do vyhlášené lezecké oblasti, do Ospu. Během čtyř nádherně slunečných dnů se udělal velký kus práce, posbírala hezká řádka zkušeností. První den jsme byly lézt přímo v Ospu, šlo především o to, aby se Eliška rozlezla a vyzkoušela, jaké to bude. A bylo to dobré, na OS přelezla 6 cest obtížnosti 6a – 6c, na Flash si dala cestu Sužnji Vertikale za 7a.

Další dny jsme již trávily v Mišja Peči, kde se Ela setkala s pořádným lezením. Měly jsme možnost vidět dost velmi dobrých lezců, kteří drtili 8c a více, také se tam prohnaly skupiny mladých Slovinců a Němců, kteří taky dávali jednu cestu za druhou. El ten den začala rozlezovou, velmi oklouzanou Pečenicou 6b+ na OS, pak na druhý pokus přelezla vyhlášenou Danger Zone 7a PP. Chtěla si zkusit něco těžšího, tak vlezla do Flash Dance za 7c, celou cestu si nakrokovala a rozhodla se, že si ji nechá na příště. Je to krásně převislá, silová cesta, na kterou celý den vytrvale svítilo slunce. Tento den ještě vyšel čas i síly, aby se Eli pustila do cesty za 7b s názvem Tortuga. Dávala ji moc hezky, ale v jednom nepřehledném místě vypadla, takže si cestu dolezla a odcházela ze skal s tím, že ji přeleze další den.

Místo restu jsme se i třetí den vydali do skal, Eliška byla nadšená a natěšená. Rozlezla se v Hrenovce za 6b+ na OS a v hlavě už měla přelez včerejší Tortugy. Ale bylo třeba se rozlézt pořádně, tak se ještě pustila do vyhlášené krásné a záludné cesty Sreča Vrtnice 7a+. A dala ji na OS! To ji nakoplo a ve výborné náladě přelezla Tortugu 7b RP.  Hned vedle Tortugy se Ele zalíbila cesta podobného charakteru, opět převislá a silová, o stupínek těžší Durango. Pustila se do ní a vypadla při výlezu z převislé části, trochu rozladěná, ale odhodlaná překonat ji ještě ten den. To se taky podařilo a po malé pauze, kdy své vesměs  jen jistící mámě (aby si taky něco vylezla) natáhla na OS Jožetovu 6a, Durango 7b+ druhým pokusem přelezla systémem RP. A protože ještě zbyly síly a trochu času, rozlezla a rozkrokovala si El cestu, po které pokukovala od první chvíle v Mišja Peči. Byla to cesta Hobit 7c. Ze skal to odpoledne odjížděla s myšlenkou na Hobita, v duchu si procházela jednotlivé kroky a do postele šla tento večer velmi brzy (v 19.30).

Poslední den vyskočilo dítě na nohy překvapivě brzy, první slova se týkala samozřejmě Hobita. Po vydatné snídani (kaše jako každý den) jsme se vydaly na poslední cestu ke skalám. V ranním chladu jsme vylezly Dragotovu 6b, Ela dále na OS dala Albanski Konjak za 6c+. Do Hobita nastupovala  malinko netrpělivá a v těžkém kroku vypadla. Cestu si dolezla, dala si čtvrthodinovou pauzu a klidná a odhodlaná Hobita 7c přelezla. Dosud nej přelez!!! Bylo nám líto, že podzimní prázdniny končí a musíme zase do školy. Domů jsme ale odjížděly spokojené a natěšené na příště.

Petra  a Eliška